Poslední lednovou neděli pořádá město Mníšek pod Brdy akci s názvem VZPOMÍNKA NA ŽIDOVSKÉ SPOLUOBČANY.
Důstojným způsobem si připomeneme tragický osud 28 židovských spoluobčanů, kteří se stali obětí holocaustu. V roce 1942 byli nacistickou okupační mocí donuceni odejít ze svých mníšeckých domovů do terezínského ghetta, které bylo pro většinu z nich pouze přestupní stanicí do některého z vyhlazovacích táborů.
Nejstaršímu z nich bylo v době odchodu z Mníšku 70 let, nejmladší necelých 7 let.
„Jedná se o vůbec první větší oficiální vzpomínku na židovskou komunitu, kterou Mníšek pod Brdy organizuje. Židé žili v našem městě téměř dvě století, ale kvůli zrůdné nacistické ideologii byli v roce 1942 donuceni odejít ze svých domovů,“ přibližuje podnět k uspořádání akce mníšecký starosta Petr Digrin a dodává: „Slavnostně odhalíme pamětní desku 28 mníšeckým obětem holocaustu a první dva stolpersteiny. Důkazem toho, že vedle sebe mohou existovat různá náboženství, budou liturgické obřady, které na místě vykonají židovský rabín a římskokatolický kněz. Symbolicky se tak do našeho města po více než 80 letech vrátí modlitby, které se tu kdysi vedle sebe nerušeně konaly.“
Mníšek pod Brdy se připojí k více než šesti desítkám českých měst, kde byly do dlažby vloženy tzv. stolpersteiny (česky též kameny zmizelých). Tyto dlažební kostky s mosazným povrchem jsou vsazovány do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. První kámen byl položen 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Od té doby jich byly celé Evropě instalovány desetitisíce. Od roku 2008 se stolpersteiny nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.
Program akce – neděle 28. ledna 2024:
Před městským úřadem (Dobříšská 56):
- 11:00 – Slavnostní odhalení pamětní desky 28 mníšeckým obětem holocaustu na budově radnice.
- 11:30 – Slavnostní odhalení dvou stolpersteinů Hugovi a Aloisii Nathanovým.
Během dopoledního pietního aktu dojde k dopravním omezením.
Ve velkém sálu Pavilonu (u Základní školy Komenského 420):
- 14:00 – Zahájení
- 14:15 – Představení publikace (brožury) „Dějiny židovského osídlení Mníšku“, která na základě dostupných pramenů i na základě vzpomínek pamětníků mapuje židovskou komunitu od první písemné zmínky až po jejich odchod z Mníšku v roce 1942
- 14:30 – Besamim – ukázka izraelských tanců spojená s workshopem pro zájemce z řad publika. Vystoupí členové skupiny Besamim, která se izraelskými tanci zabývá již od roku 1995.
- 15:00 – Židovské zvyky a ochutnávka tradičních jídel. Přednášku s promítáním povede judaistka Mgr. Jindřiška Rosenbaumová. Na závěr bude připravena ochutnávka tradičních židovských jídel, které připraví kavárna a bistro Tady & Teď: šoulet, laktes, hamanovy uši, hummus, chala a baba ganuš + překvapení.
- 16:00 – Trombenik – koncert kapely Trombenik, která je považována za nejlepšího interpreta tohoto žánru v rámci ČR. Klezmer je hudební žánr světské židovské hudby, který vznikl v 19. a 20. století. Repertoár vychází především z taneční hudby určené pro svatby a jiné oslavy.
Vstup zdarma.
„Když jsme vzpomínkovou akci připravovali, tak jsme nechtěli, aby měla pouze smuteční charakter, a proto jsme ji pojali více kulturně a společensky. Zatímco dopolední program bude vyhrazen pietě, odpoledne bude věnováno židovským tradicím a zvykům, gastronomii, hudbě i tanci. Chceme naše židovské spoluobčany připomenout také zvesela, prostřednictvím jejich každodennosti, jejich radostí i povinností, které prožívali,“ přibližuje program akce mníšecká místostarostka Daniela Páterová a doplňuje: „Rádi bychom na pestrý program, který zaujme publikum napříč generacemi, pozvali širokou veřejnost. Dozvíte se tu spoustu zajímavých věcí o kultuře i běžném životě lidí židovského původu a vyznání, kteří tu s našimi předky žili v míru a pokoji po několik staletí.“
Akce se koná u příležitosti Mezinárodního dne památky obětem holocaustu a proběhne za zpřísněných bezpečnostních opatření.
Finančně ji podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Představení účinkujících:
BESAMIM
Skupina izraelských tanců Besamim vznikla v roce 1995 v Praze. V současnosti vedou pravidelný kurz tanců v Praze, účastní se veřejných vystoupení a workshopů a jednou ročně pořádají mezinárodní seminář MACHOL Čechia.
Izraelské lidové tance začaly vznikat zhruba před sto lety, zajímavé na nich je mj. i to, že se tančí také na soudobou moderní hudbu. Jejich počátky jsou spjaty s kibucy, ve kterých měly tance nejen funkci zábavy, ale také byly součástí společenských oslav svátků apod. Během 1. pol. 20. stol. se tance rozšířily i do měst a staly se masově sdílenou aktivitou. Tance se tancovaly především v kruhu s různým držením rukou tanečníků, kruh symbolizoval jednotu a společné odhodlání budovat vlastní zemi. Již od svých počátků se v izraelských tancích otiskovala kultura, historie, tradice, náboženství i aktuální život a zvyky. A to trvá až do současnosti, protože na rozdíl od lidových tanců většiny jiných národů ty izraelské se stále vyvíjejí, každý rok vznikají nové. Skrze pohyb i písně se tak v nich zrcadlí a ukládají jak historické, tak zcela aktuální zkušenosti, kterými Izrael prochází.
Ukázku z jejich tanečního workshopu najdete na Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=yJ6jz3a9DlQ
MGR. JINDŘIŠKA ROSENBAUMOVÁ
Po ukončení Střední pedagogické školy v Berouně studovala na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy husitskou teologii a judaistiku. Nyní spolupracuje s Muzeem Dobříš, kde vede odborné workshopy pro žáky základních škol a studenty středních škol na témata holocaust, židovské tradice a zvyky, regionální židovské dějiny a další. Je autorkou stálé židovské expozice v Muzeu Dobříš a publikací Židé v Dobříši a Berounsko a jeho Židé.
TROMBENIK
Pánové Trombeniku se nechali zmámit klezmerovou hudbou v roce 2001.
Každý z nich přišel z kapely provozující žánr zcela odlišný. Pod maskou Trombeniku se tak skrývá rocker, folklorista, středověký trubadúr, alternativní polykač střídajících se různých taktů, folkař, funkyman i ethnovlnař.
Jejich barevná hudební minulost určuje styl a směr, jímž kapela kráčí. Klezmerové melodie (písně židovských hudebníků z východní Evropy a z Ameriky) z 19. a 20. století jsou jim základem. A ty sytí hoši jazzem, balkánským duchem, cikánskou nespoutaností, latinskoamerickým rytmem, zastřešují ethnoklenbou a nabíjejí rockovou municí.
Jako klezmeři stáli před posluchači v Praze, na Moravě i v zahraničí. Rozpínají se na velkých podiích festivalů a sálů, smršťují na menších klubových hudebních scénách. Stávají se bodem programů s vážnou hudbou a jindy zcela nevázaně vyhrávají do tance na svatbách a plesech. A konečně čas od času koketují s múzami na divadle.
Charakteristický zvuk kapele dodává pětice nástrojů: klarinet, housle, bendžo, kontrabas a bicí. Zpívá se v angličtině přistěhovalců z Evropy a v jidiš.
Ukázku jejich vystoupení najdete na Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=sFAl4khqlJs
